Výcvik
- Štěně je důležité nepřetěžovat alespoň do čtyř měsíců věku. Svaly ještě nejdou řádně vyvinuté a příliš pohybu by mohlo škodit. !!!!!!!!!!!!!!!!
-Se štěnětem by jsme poprvé měli jít ven mezi ostatní psi po 2 měsících věku. Čím dříve bude pejsek socializovaný, tím lépe pro něj i pro vás. Měli by jsme se pohybovat mezi pejsky,které známe a víme, že jsou očkovaní a hlavně, že od nich nehrozí nebezpečí pro našeho psa.
-Musíme myslet na to, že štěně je jako dítě, proto nemáme důvod ho za nic trestat, je to zbytečné a poté to vyvolává nežádoucí efekty. Když pejsek něco zničí, není to jeho chyba, ale jeho majitele, který měl věc zabezpečit, před zničením. Zbytečné trestání může u psa vyvolat různé poruchy a špatnou výchovu ( bázlivost, agrese,.....). Stejně tak jako nějaké máčení čenichu psa v loužičce a pod,. . je úplná hloupost, psa tím akorát ponižujeme (v přírodě mu to taky nikdo nedělá), nad vším co děláme musíme přemýšlet a to včas !!!! Dále zakazovat psu chodit do postele a pod... z důvodu autority, je také hloupost, psovi zakazujeme lézt na postel, gauč a pod... pouze z důvodu, že nechceme aby se pes na tento nábytek učil chodit. Dále musíme umět pracovat s hlasem, a to sice tak, že nemá cenu ječet jak na lesy, ale umět intonovat. Pokud pejska chválíme, tak by to mělo být vyšším hlasem a radostně. Pokud psovi říkáme nějaký zákazový povel, nebo i povel jako takový, tak musíme povel říct důrazně a jasně !!!! Pes bude reagovat na naší intonaci, pokud chceme říct povel ,,ne" tak ho nemůžeme říct stylem... ,,dělej si vlastně co chceš"
Musíme myslet na to, že co psovi jednou zakážeme musíme si za tím stát a ne mu něco jednou dovolit a poté zakázat.
Další hloupostí je psu brát žrádlo od ,,huby" z důvodu podřízenosti, tím akorát získáme to, že pes se vše bude snažit rychle sežrat...což může vést k žaludečním obtížím. Jediné, co můžeme štěně učit od mala je mu do misky jednou za krmení sáhnout, jen aby jsme předešli budoucímu vrčení, když se přiblížíme k jedícímu psu a pod... pes pozná, že mu nic nehrozí, že mu jídlo nevemete....
Když jsme s pejskem na procházce první co potřebujeme z poslušnosti bývá přivolání. S pejskem je lepší to před procházkami mimo domov trénovat na zahradě ještě než půjdeme.
Na tento výcvik platí pravidla :
Nikdy štěně nehoňte , může se stát , že pak při povelu ke mně štěně před vámi začne utíkat , a to z mnoha důvodů - bude si myslet že si s ním chcete hrát , bude se vás bát., ......Psa by jsme měli mít připlého na stopovací šňůře (dlouhá šňůra alespoň 10m), aby jsme měli prodlouženou ruku v případě, že při povelu ke mně nepoběží k vám . Dáme psovi povel ,,ke mně" , počkáme dvě vteřinky a pomocí šňůry pejska donutíme přijít, poté musí následovat odměna a pochvala. Máme li pořízenou píšťalku , můžeme zároveň s povelem přidat dvě krátká zahvízdnutí , které znamená ke mně. Po nějakém čase bude štěněti stačit pouze povel píšťalkou.
Štěně nikdy nesmíme stresovat , prototže by se při návratu začalo schovávat. Naopak je důležité hodně chválit. (zase, ale s mírou, aby se vás pes naopak nebál)
Venku by se měl pejsek potkávat i s ostatními psi z důvodů socializace ( aby poté nebyl agresivní , nebo bázlivý). Musí se ale dávat pozor, aby nepřišel do kontaktu s nepřátelskými psi, aby se poté naše štěně nezačalo bát ostatních psů ( je dobré se včas potkaného majitele zeptat jak jeho pejsek reaguje na cizí psi)
-Při výcviku štěně hodně odměňujeme , cvičíme krátce a s přestávkami!!!!! (jinak psa odradíme). Účelem je, aby se štěně na výcvik těšilo. V pauzách mezi výcvikem je dobré si se štěnětem třeba pohrát.
Další důležitou věcí je , aby si štěně už od malička zvykalo na obojek s vodítkem.
Přivolání na šňůře :
Při učení přivolání, musíme myslet na to (ostatně,jako při všech povelech), že pes zpočátku neví co po něm chceme, a naším úkolem je mu to vysvětlit. Nejdříve by měl být vysloven povel ,,ke mně" a po 1-2 vteřinách teprve škubneme stopovací šňůrou. Takže vždy nejprve povel a poté škubnutí.(aby byl dán čas, než pejskovi dojde, co po něm chceme). Pejsek totiž není trestán za to, že třeba něco očmuchává, nebo si hraje se psem, ale za to že neuposlech povel. Takže vlastně škubnutí šňůrou je potrestání za neuposlechnutí ,,ke mně". Velkou chybou je (což dělá hodně lidí), že nejdříve škubají a poté až volají a nebo najednou, což je špatně !!!!
Chůze na vodítku: Další cvik je chůze na vodítku. Vodítko je vaše propojení se psem a hlavně! vodítko je vaše! ne psa a podle toho to musí vypadat. Neexistuje tudíž, aby pes na vodítku ovládal vás, ale nýbrž vy jeho! Jak na to. Než se vůbec začne s hezkou chůzí u nohy tak je důležité zvládat obyčejnou procházkovou chůzi na vodítku. To znamená stav, kdy jde pes na délku vodítka před vámi nebo vedle vás, může si čmuchat a venčit se, ale nesmí tahat, určovat směry, běhat ze strany na stranu ,,jak praštěnej". Musí jít zkrátka s vámi jako vychovaný pes, aby vás výlety a procházky s ním bavili. Celkově na chůzi je nejlepší široký obojek. Psa připnu na vodítko a vyslovím povel (nejčastěji používáme drž se, nebo jdeme - záleží co se vám bude lépe pamatovat, hlavně myslet na to , že musíte používat stále to samé! ) Poté se rozejdeme, pokud pes nejde popotáhneme ho. Ve chvíli, kdy začne napínat vodítko tak se zastavíme řekneme NE! (rázně) a škubneme (ale opravdu škubneme ne zatáhneme) s vodítkem. Když se pes zastaví a čeká tak povel zopakujeme a znova to samé. Pokud vaše škubnutí bylo jasné a rázné, budete muset opakovat párkrát a pes pochopí. Pokud se se psem budete popotahovat bude to nekonečné.
Chůze u nohy: Mějte psa u levé nohy, pomocí pamlsku či hračky ště ně vyzvěte (povelem) , aby vás následovalo. Pokud pejsek půjde s právně u nohy pochvalte ho a dejte mu pamlsek. Potáhne li pejsek dopředu, jemně ho zastavte s povelem ( k noze) - poté pejska posaďte opět k noze a začněte znova. Během častých , ale krátkých lekcí , žačněte měnit tempo a začněte dělat obraty a měnit směry.
Aport:
U štěňat, je výhodou využít jejich štěněčí hry. Hlavní je dodržovat jednu věc: mít rozdělené předměty na aport a jako hlačky. Předmět na aport (dummy) používáme jen na aportování, nenecháváme ji pejskovi, aby sis s ní hrál a okusoval jej a pod.... Zatímco s hračkami si může dělat co chce a můžeme jej použít i jako odměnu.
Aport (tzv. po dobrým) : pejska navnadíme na aport, tím že mu jej ukážeme , dáváme mu jej před mordu (tlamu) a následně hodíme s povelem ,,aport" jen co jej pejsek uchopí, začneme na něj radostně volat popřípadě před ním couvat. Chceme, aby nám aport dal do ruky, a poté hned odměníme. Vždy zopakujeme max 3x a dáme pauzu. Vžádném případě pejska, který drží aport, nehoníme a pod... pejsek by si myslel,že si chceme hrát a je těžší to poté napravovat.